Jak jste se již mohli dočíst v úvodu, roku 2002 spatřili světlo světa první Simové v podobě hry na Play Station 2.
Hráči tu měli na výběr ze dvou možností - buď plnit Simíkovy úkoly, a nebo mít vlastní městkou čtvrť ve volném režimu.
V první možnosti si hráč vytvořil Simíka a plnil úkoly v sedmi úrovních hry. Každý splněný úkol znamenal odměnu v podobě odemčení nových předmětů v režimu nakupování. V první úrovni žil s matkou (děsná to škeble :)), později se odstěhoval, budoval kariéru a měl vlastní rodinu.
Druhá volba poskytovala více volnosti, žádné úkoly tu nebyly.
Další zajímavostí byla možnost hrát hru s druhým hráčem. Stačilo připojit další analogový ovladač a mohli jste blbnout s nejlepším kamarádem =)
Hra byla poměrně zdařilá, ale přesto jí vládla jistá jednotvárnost.
Co se cheatů týče, byla hra poněkud omezená. Jeden cheat umožňoval odemčení předmětů i bez plnění úkolů a druhý byl pro nákupování. Vše bylo zadarmo, ale mohli jste si koupit pouze omezené množství předmětů.
Další háček byl v tom, že obyvatelé nestárli. Děti byly vždy jen dětmi a dospělí dospělými. Na druhou stranu to poskytovalo jistou nekonečnost Vašeho příběhu, a to doslova, protože ve hře neexistovaly dny, takže se do práce chodilo každý den. To by se ve skutečném životě asi lidem moc nelíbilo =)
Přestože první hra na PS2 už dnes patří - dá se říct - mezi veterány, můžete se spolu s ní vrátit do začátků její existence, a třeba v ní ještě pořád objevíte kouzlo, i přes uječenou matku =)
Hráči tu měli na výběr ze dvou možností - buď plnit Simíkovy úkoly, a nebo mít vlastní městkou čtvrť ve volném režimu.
V první možnosti si hráč vytvořil Simíka a plnil úkoly v sedmi úrovních hry. Každý splněný úkol znamenal odměnu v podobě odemčení nových předmětů v režimu nakupování. V první úrovni žil s matkou (děsná to škeble :)), později se odstěhoval, budoval kariéru a měl vlastní rodinu.
Druhá volba poskytovala více volnosti, žádné úkoly tu nebyly.
Další zajímavostí byla možnost hrát hru s druhým hráčem. Stačilo připojit další analogový ovladač a mohli jste blbnout s nejlepším kamarádem =)
Hra byla poměrně zdařilá, ale přesto jí vládla jistá jednotvárnost.
Co se cheatů týče, byla hra poněkud omezená. Jeden cheat umožňoval odemčení předmětů i bez plnění úkolů a druhý byl pro nákupování. Vše bylo zadarmo, ale mohli jste si koupit pouze omezené množství předmětů.
Další háček byl v tom, že obyvatelé nestárli. Děti byly vždy jen dětmi a dospělí dospělými. Na druhou stranu to poskytovalo jistou nekonečnost Vašeho příběhu, a to doslova, protože ve hře neexistovaly dny, takže se do práce chodilo každý den. To by se ve skutečném životě asi lidem moc nelíbilo =)
Přestože první hra na PS2 už dnes patří - dá se říct - mezi veterány, můžete se spolu s ní vrátit do začátků její existence, a třeba v ní ještě pořád objevíte kouzlo, i přes uječenou matku =)